Genocide
in the Sudetenland
65 Jahre nach dem Pogrom an deutschen Einwohnen der Stadt Aussig
am 31. Juli 1945 im Sudetenland, nur 75 KM südlich von Dresden/
Sachsen drei Monate nach dem Kriegsende:
From:
Press Relations Officer - Willi Wanka Kreis - Pressedienst
<ceo@grupo-mci.com>
Add to Contacts:
To: dopisy@lidovky.cz; info@ceskatelevize.cz; redakce@lidovky.
cz; chefredaktion@pragerzeitung.cz; spiegel@spiegel.de;
leserbriefe@augsburger-allgemeine.de; land.ver@tiscali.cz;
sudetendeutsche.landsmannschaft@chello.at; zeitung@sudeten.de;
heimatnachrichten@t-online.de; orgwitiko@yahoo.de... more
Cc: johannes.hahn@ec.europa.eu;
mouralova@collegiumbohemicum.cz; e.lederer@tiscali.cz; j.
achab@volny.cz; rpueschel@msn.com; kleinkaudern@aol.com;
edmund@liepold.org; nl-verlag@gmx.de; zeitung@sudeten.de;
boehmerwaeldler.ooe@linzag.net; redaktion@stimme.de;
redaktion@welt.de... more
Aussig1945B-1.tif (1093KB)
Sehr geehrte Damen und Herren,
65 Jahre nach dem Pogrom an deutschen Einwohnen der Stadt Aussig
am 31. Juli 1945 im Sudetenland, nur 75 KM südlich von Dresden/
Sachsen drei Monate nach dem Kriegsende :
Bitte veröffentlichen Sie folgenden in deutscher, englischer und
tschechischer Sprache verfassten Text.
Dazu senden wir ein Foto, aufgenommen in diesen furchtbaren Tagen
in der Naehe des Gueterbahnhofs von Aussig.
AussSituation8.10
65 Jahre nach dem Pogrom an deutschen Einwohnern der Stadt
Aussig/Usti nad labem am 31. Juli 1945
65 years after the German pogrom of Aussig/Usti nad labem on 31
July 1945
65 let po pogromu na německych obyvatelých města Ústí nad Labem
dne 31. července 1945
Zur Situation in der Stadt Aussig im Juli 2010
In der Stadt Aussig/Usti nad labem wird in den nächsten Wochen und
Monaten ein Museum zum Thema der „Deutschen in den böhmischen
Ländern“ errichtet, das mit 12,5 Mio € EU Geldern finanziert wird,
und das 2011 eröffnet werden soll. Mt 1500 m2 Ausstellungsfläche
wird es immerhin halb so groß sein wie das in Berlin geplante
Museum "Flucht, Vertreibung und Versöhnung".
Die Errichtung des Aussiger Museums ist ein löbliches Unterfangen,
aber nur dann, wenn es auf Verständigung ausgerichtet ist und
wenigstens ein Bemühen um Wahrheit sichtbar werden läßt. Es
verliert aber dann seinen Sinn und seine Berechtigung, wenn sich
darin nur das politische Klima der Stadt widerspiegelt, das leider
immer noch durch politische Rechthaberei und durch Beschweigen
wichtiger Fakten zur Geschichte der Stadt bestimmt ist. Beispiele
dafür sind die
folgenden :
1. Im Jahre 1936 wurde in Aussig die erste Straßenbrücke über die
Elbe geschlagen. Sie wurde dem damaligen tschecho-slowakischen
Staatspräsidnten Edvard Benesch gewidmet, dessen Namen sie mit
wenigen Unterbrechungen bis heute trägt. Es ist dies derselbe
Benesch, der während des Zweiten Weltkriegs seine maßgeblichen
Alliierten von der Notwendigkeit der Vertreibung der
Sudetendeutschen überzeugte. 1945 war er der Motor zuerst der
wilden, dann der endgültigen Vertreibung, in der Regel auf inhumane
Weise. Am 31. Juli 1945 stand die Beneschbrücke sogar im
Mittelpunkt eines Pogroms an den Deutschen zur Zeit der wilden
Vertreibung.
Ist es im Sinne der aufrichtigen Verständigung zwischen den Völkern,
den Namen dieser Brücke in Erinnerung an einen Völkermörder auch
heute noch beizubehalten?
2. Der Oberbürgermeister der Stadt zur Zeit der Errichtung der
Brücke und bei der Eröffnung 1936 war Leopold Pölzl. In diesem
Amt diente er der Stadt damals bereits ein zweites Mal. Er war
Antifaschist und gehörte der Deutschen Sozialdemokratischen
Arbeiterpartei (DSAP) an. Obwohl um seine Gefährdung wissend,
begab er sich 1938 nicht auf die Flucht, sondern blickte der Gefahr,
die besonders ihm drohte, ins Auge. Er gehörte sicher zu den
mutigsten Personen, die im letzten Jahrhundert in Aussig lebten.
Seinen aufrichtigen Mut bezahlte er 1944 mit dem Leben. Heute
gedenkt die Stadt Ústí seiner erfreulicher Weise durch eine
Gedenktafel am Rathaus. Hoch angebracht ist sie dem Auge jedoch so
weit entrückt, dass nur der Interessierte sie mit Fernglas lesen könnte.
Dass Leopold Pölzl eine bedeutende deutsche Persönlichkeit der
Zeitgeschichte der Stadt war, verleugnet die tschechische Inschrift
total.
Ist es im Sinne der aufrichtigen Verständigung zwischen den Völkern,
das Wissen um Leopold Pölzls Bedeutung im öffentlichen Raum zu
behindern und seine Zugehörigkeit zu der deutschen Volksgruppe in
Ústí nad Labem weiterhin zu verschweigen?
3. Bereits im Juni 1945, vier Wochen nach Kriegsende, wurde in
Aussig-Lerchenfeld ein Flakausbildungslager in ein
Internierungslager vor allem für Deutsche umgewandelt. Von der
verantwortlichen Miliz wurde es so geführt, dass alle Kriterien eines
KZs erfüllt waren. Über 200 Tote sind zu beklagen, in der übergroßen
Mehrzahl solche, die im Sinne jeden zivilen Strafrechts unschuldig
waren. Heute steht im Bereich des Nachkriegs-KZs der neue Stadtteil
Severní Terasa.
Ist es im Sinne der Verständigung zwischen den Völkern, dass noch
heute keine Tafel, kein Gedenkstein an diese Stätte des Leidens
erinnert?
4. Der Stadtteil Schöbritz/Všebořice hat sich nach der Wende sehr
stark verändert. Größte Einkaufszentren wurden errichtet, wo
1945/46 die tschechische kommunale Miliz in dem Ortsteil eines der
größten Vertreibungslager Nordböhmens unterhielt. Ein Großteil der
deutschen angestammten Bevölkerung Nordböhmens musste von hier
aus den Weg in eine ungewisse Zukunft antreten.
Ist es im Sinne der Verständigung zwischen den Völkern, dass noch
im Jahre 2010 kein Gedenkstein, kein Zeichen auf dem Stadtplan am
Lidické Platz darauf hinweist?
5. In Kleische/Klíše betrieb die deutsche Stadt Aussig
jahrhundertelang den Stadtfriedhof. Die meisten Einwohner, auch
viele Tschechen, wurden dort begraben. Im Tempo der stalinistischen
Nachkriegszeit, das auch Aussig nicht verschonte, wurde der Friedhof
abgeräumt. Ein verlässlicher Nachweis eventueller Massengräber –
auch im Zusammenhang mit dem Pogrom vom 31. Juli 1945 -
unterblieb. Die Fundamente einer idyllischen Berufsschule sind in den
Gräberfeldern gegründet. Auch der mündige tschechische Stadtbürger
von heute findet keine Spur des Friedhofs mehr.
Ist es im Sinne der Pietät und der Verständigung zwischen den
Völkern, einen bedeutenden Begräbnisort aus dem Stadtbild auch
ohne die Spur einer Gedenktafel verschwinden zu lassen?
6. Aussig war jahrhundertelang eine in überwiegender Mehrheit von
Deutschen bewohnte Stadt. 1910 betrug der tschechische Anteil an der
Bevölkerung 5,4%. Die Massenvertreibungen 1945/46 war der größte
Bevölkerungseinschnitt in der Geschichte der Stadt. Seit Jahrzehnten
gibt die Stadt in Touristeninformationen mit historischen Überblicken
zur Stadtgeschichte heraus. In keinem – auch in neueren - wird das
Geschehen der Vertreibung erwähnt, geschweige denn auch nur
annähernd die Einordnung zuteil, die dem Streben um Wahrheit
angemessen wäre.
Ist es im Sinne der Verständigung zwischen den Völkern, in der
Geschichte der Stadt das zeitgeschichtliche Faktum der Vertreibung
systematisch zu beschweigen und faktisch dem Vergessen anheim
fallen zu lassen?
Der Internationale Willi Wanka Kreis
Dr. Rudolf Pueschel, Mountain View/USA, Vorsitzender
Fred Hoffmann, Barcelona/Spanien, Pressesprecher
HELFT MIT - VERITAS VINCIT
AussSituation8.10
65 years after the German pogrom of Aussig/Usti nad labem on 31
July 1945
The situation in July 2010
1. Aussig's first road bridge across the Elbe river was initiated in 1936
and named after then-Czechoslovakian president Edvard Beneš. To
this day, with few interruptions, it has been known as Beneš bridge .
However, it was Beneš who convinced his relevant Allies during and
after World War II of a need to expel the German citizens of
Czechoslovakia from their homeland. In 1945 he became the
mastermind of first the "wild", later erroneously termed "orderly and
humane" expulsions which all were carried out in an inhumane
manner. On 31 July 1945 the Beneš bridge became the "death bridge"
for many of Aussig's German citizens during a government-enticed
pogrom.
Is it in the interest of reconciliation between the Czech and German
peoples if in 2010 the city of Aussig still honors the chief architect of
the Sudeten German genocide by naming the city's major bridge after
him?
2. The second-term mayor of the city during the construction and the
opening of traffic across the bridge in 1936 was Leopold Pölzl. He
was a member of the German Social-democratic Labor Party
(Deutsche Sozialdemokratische Arbeiterpartei, DSAP) and a devote
opponent to National Socialism. Although being aware of his
endangerment when the Sudetenland was turned over to Germany in
1938, he decided to live up to his convictions, for which he was
executed in 1944. He most certainly belongs to the most courageous of
Aussig's citizens of the last century. Today the city of Ústí nad labem
commemorates Pölzl with a plaque at one of the walls of city hall.
However, mounted high the inscription is not legible unless viewed
with binoculars. Even then the Czech inscription does not allow to
recognize Leopold Pölzl as a contemporary historic personality of
German ethnicity.
Is it in the spirit of reconciliation between the Czech and German
peoples if Leopold Pölzl is not recognized as one of Aussig's most
important public figures whose ethnicity is concealed?
3. In June 1945, four weeks after World War II had ended, a former
German military camp in the Lerchenfeld suburb was converted into
an internment camp for Germans. The militia administering the camp
made all efforts to run it as a concentration camp putting more than
200 Germans to death without trials, who by and large were all
innocent according to civilian criminal law. Today the suburb Severní
Terasa covers the site where innocent Germans have died.
Is it in the spirit of reconciliation between the Czech and German
peoples if to this very day no memorial commemorates this place of
German suffering?
4. In the suburb Schöbritz (Všebořice) large shopping centers were
erected where in 1945/46 the Czecho-Slovak local militia operated one
of the largest expulsion camps of Northern Bohemia, out of which
most of the traditionally German citizens of Northern Bohemia's were
forced to begin its odyssey into an uncertain future.
Is it in the spirit of reconciliation between the Czech and German
peoples if even in AD 2010 no memorial at city's Lidické square
commemorates this Sudeten German tragedy?
5. In the suburb Kleische (Klíše) the city of Aussig operated its main
cemetery for many centuries. Most of the city's German citizens, but
also many Czechs, have been buried there. The cemetery was cleared
during the time of heavy industrialization during the Stalinistic post-
World War II period to which also Aussig had to succumb. Yet, a
commemoration of mass graves - in particular in connection with the
pogrom of July 31, 1945 - was omitted. The foundations of an idyllic
part-time vocational school were laid amidst the grave fields. No
Czech citizen of age today can find even a trace of the once huge
cemetery.
Is it in the spirit of the piety or reconciliation between the Czech and
German peoples to let an once important funeral place disappear
from the townscape without even the trace of a commemorative
memorial?
6. For many centuries, Aussig was inhabited by a predominant
majority of Germans. The Czech fraction of the population in 1910
amounted to a mere 5.4%. The forced population exchange in 1945
was the largest cut into the German majority in the history of the city.
For decades, the Czech city administration has been issueing tourist
information including overviews of the city's urban history. In none of
these - not even in newer ones - is the fact of the expulsion of
Germans narrated, let alone assigned a place in the city's history
which, in the interest of truth, would be appropriate.
Is it in the spirit of reconciliation between the Czech and German
peoples if in descriptions of the history of the city the time-historical
fact of expulsion of Germans systematically falls by the wayside and is
being provoke to be forgotten?
Presently, at a cost of 12,5 million € European Union funds, the city of
Aussig affords the commendable establishment of a museum with
1500 m2 floor space, dedicated to the "history of Germans in
Bohemian lands“, to be opened in 2011.
This will only be a satisfying undertaking if the museum will seek
Czech-German communication in an attempt to give the truth in
Czech-German relations a chance. It undoubtedly will lose its sagacity
and justification, however, if it reflects the city's current political
climate that unfortunately is still marked by political disputatiousness
and by the ignoring important facts of the city's German history. The
museum's creation in a city that honors the undisputable initiator of
the Germans' demise by naming a bridge after him is not a good sign.
Franz Gissau, www.sudetenbote.com
65 let po pogromu na německych obyvatelých města Ústí nad Labem
dne 31. července 1945
K situaci v městě Ústí nad Labem v červenci 2010
1936 byla v Ústí nad Labem Labe překlenuta prvním silničním
mostem. S mála přerušeními se jmenuje dodnes Benešův most.
Edvard Beneš přesvedčil během války rozhodující spojence o nutnosti
vyhnání Sudetských Němců. 1945 byl motorem napřed divokého a
potom konečného vyhnání zpravidla nehumáním způsobem. 31.
července se stal Benešův most dokonce střediskem pogromu na
Němcích v době divokého vyhnání.
Je to ve smyslu porozumění mezi národy používat nadále jméno mostu
připomínajícího rozhodujícího činitele vyhnání?
Během stavby mostu a jeho zahájení provozu v roce 1936 byl vrchním
starostou města Leopold Pölzl. V této posici sloužil městu tehdy už po
druhé. Byl příslušníkem Německé sociálndemokratické dělnické
strany (DSAP). Byť si byl vědom svého ohrožení, nedal se na útěk, ale
setrval přes nebezpečí, které obzvlášt´ jemu hrozilo. Náležel jistě k
nejstatečnějším lidem, kteří žili v minulém století v Ústí nad Labem.
Tuto svou statečnost 1944 zaplatil životem. Město Ústí nad Labem
jeho dnes potěšitelně vzpomíná pamětní deskou na radnici. Na
vysokém místě posazená, je tak vzdálená oku, že by o to se zajímající
člověk potřeboval dalekohled k přečtení. To, že Leopold Pölzl byl
významnou německou osobností ba dokonce i osobností dějinného
významu, z českého nápisu nevyplývá.
Je to ve smyslu upřimného porozumění mezi národy zabránit
veřejnosti vědění o významu osoby Leopolda Pölzla a zamlčet jeho
příslušnost k německé národnostní skupině v Ústí nad Labem
Již v červnu 1945 byl cvičný tábor protiletecké obrany v Außig-
Lerchenfeldu přeměněn v internační tábor pro Němce. Za tábor
zodpovědná milice ho vedla tak, že byla všechna kriteria
koncetračního tábora splněna. Bylo třeba zželet 200 mrtvých, ve velké
většině těch, kteří ve smyslu občanského zákona byli nevinni. Dnes se
v oblasti tohoto poválečného koncentračního tábora nachází nová
městská čvrt „Severní terasa“.
Je to ve smyslu porozumění mezi národy, že ani dnes ještě žádná
deska, žádný památník nevzpomíná tohoto místa utrpení?
Městská čtvrt Všebořice se po převratu silně změnila. Největší
nákupní střediska tu byla dána do provozu. 1945/46 udržovala česká
komunální milice v této městské čvrti jeden z největších
vyhnaneckých táborů severních Čech.Většina německého
obyvatelstva severních Čech musela odsud nastoupit cestu do nejisté
budoucnosti.
Je to ve smyslu porozumění mezi národy, že v roce 2010 ještě žádný
památník, žádné znamení na mapě města na Lidickém náměstí na to
upozorňuje?
2
V Klíši se německé město Ústí nad Labem po staletí staralo o
městský hřbitov. Nejvíce obyvatelů, také mnoho Čechů, tam bylo
pohřbeno. V temnu stalinské poválečné doby, jímž ani Ústí nad
Labem nebylo ušetřeno, byl hřbitov odklízen. Spolehlivý důkaz o
případných masových hrobech – také v souvislosti s pogromem z 31.
července 1945 – není k nalezení. Základy idylické odborné školy se
nachází tam kde byly hroby. Dnešní občan již jedinou stopu po
hřbitovu nemůže najít.
Je to v pietním smyslu a ve smyslu porozumění mezi národy,
významné hřbitovní místo nechat zmizet bez nějaké pamětní desky?
Ústí nad Labem (Außig) bylo po staletí v převážné většině Němci
obývané město. 1910 obnášel český podíl 5,4 %. Výměna obyvatel byl
největším zářezem v historii města. Po desetiletích vydává město v
informacích pro turisty také historické přehledy k dějinám města. V
žádných – také ne v novějších – není zmínka o vyhnání původního
německého obyvatelstva, nemluvě také o tom jak se na dění města v
časovém průběhu podíleli, což by bylo snaze o nalezení pravdy
přiměřené.
Je to ve smyslu porozumění mezi národy, v dějinách města dějiný fakt
vyhnání německého obyvatelstva systematicky zamlčovat a fakticky
ho odsuzovat k zapomnění?
V městě Ústí nad Labem bude v těchto týdnech založeno museum na
téma „Němci v českých zemích“. Má být otevřeno 2011. Je to
chválihodný záměr. Za 12,5 milionů € vzniká museum o výstavní
ploše 1500 m2 . Co se týče dimense, bude to přece jen poloviční
plocha ve srovnání s museem plánovaném v Berlíně.
Je potěšitelné, že peníze na tento účel jsou poskytnuty EU, potěšitelné
avšak jen tehdy, když museum svým záměrem je zaměřeno na
porozumění a bude viditelná snaha o pravdu . Ztratí smysl a
oprávnění, jestliže se odrazí jen politické klima města, které bohužel
ještě stále je určeno politickou neústupností a zamlčením důležitých
faktů. K tomu patří ta pravda, že vzniká ve městě, ve kterém jeden z
jednoznačných iniciátorů vyhnání právě těchto Němců je ve jménu
mostu stále ještě
oslavován.
Franz Gissau, www.sudetenbote.de
Übersetzung : Prof. Dr. Adalbert Wollrab
1 Image | View Image | Download Selected
Aussig1945B-1.tif
(1093KB)
|
|
|
